Chomutovský král (jarní) 12. ročník

Sváteční první máj nelákal šachisty a šachistky pod rozkvetlé třešňové větve, ale do Chomutova, kde se v restauraci Hřebíkárna konal další ročník legendárního Chomutovského krále, který byl opět zakončený vynikající svíčkovou omáčkou. Mezi 76 přihlášenými nechyběli opět Jurij Tichonov, Pavel Padevět, Ján Bačo a Zdeněk Morávek.

Z. Morávek startoval jako 45. nasazený a hned v prvním kole překvapil všechny remízou se 7. nasazeným domácím Jiřím Horákem (2032). V průběhu sedmi kol pouze dvakrát prohrál, ale na druhou stranu dokázal jen jednou vyhrát, zbývající partie skončily remízou. Za 3 získané body mu v konečném hodnocení patřila 51. příčka.

J. Bačo neměl štěstí na soupeře, ale měl štěstí na jejich špatný výkon. V prvních třech kolech získal sice jen jeden bod, ale ve zbývajících čtyřech pouze jeden ztratil. Prohra s P. Padevětem ho naštěstí nezastavila v dobrém výkonu a na turnaji získal celkem 4 body. Svojí startovní pozici vylepšil z 50. místa na konečné 27.

P. Padevět rozehrál turnaj dobře, po dvou úvodních výhrách sice ztratil s dobře hrající Helenou Chvajovou (1976), aby hned vzápětí porazil jejího otce Petra Grusse (1705). Ve zbývajících třech kolech už dokázal bodovat pouze s týmovým kolegou J. Bačou a stejně jako on nakonec získal 4 body. Konečné 22. místo zhruba odpovídalo startovnímu (20).

Stejně jako on i J. Tichonov hrál na úrovni svého nasazení, přestože z této čtveřice měl nejlepší vstup do turnaje. po čtyřech výhrách v řadě mu po čtyřech kolech patřilo průběžné druhé místo. Remízou v pátém se stále držel na předních příčkách, ale následující dva prohry ho srazily na konečné 14. místo.

Po převzetí ceny za 22. místo obdržel P. Padevět ještě cenu a uznání za práci, kterou v klubu odvádí. Organizátor Josef Koblasa, který ho shodou okolností porazil v posledním kole, mu vyslovil uznání za to, jak se po letech nečinnosti vrátil k šachové hře a popřál týmu Stochova hodně úspěšných let.

Konečné výsledky Chomutovského krále jsou dostupné zde.